Naše vánoční Mallorca 20.12. – 27.12. 2023 (1. část)

Zbylo nám pár dní dovolené navíc, takže přes svátky vzniklo nezvykle dlouhé volno, a to jsme se rozhodli využít. Přes Vánoce bývají letenky několikanásobně dražší, a tak jsem hledala nejlevnější letenky do různých destinací, nejlépe někam na jih a ideálně na nějaký ostrov. Od listopadu do dubna je na Mallorce mimosezóna, většina letovisek zeje prázdnotou, obchůdky jsou zavřené, je větrno a občas prší (nebo sněží). Bedlivě jsem sledovala meteo modely a šance na slunečné počasí tam byla přeci jen větší než na Ostravsku. Naším cílem nebylo válení na pláži, ale spíše objevování, takže se naskytla možnost zažít Mallorcu jinak, v klidnějším období. Původně jsem se štelovala na přechod GR221, ale ten je lepší podniknout v teplejším počasí (duben/říjen).

Letěli jsme s Ryanair z Vídně. Brali jsme 1 krosnu se spacáky a každý svůj příruční batůžek, takže zpáteční letenky pro 2 osoby včetně 1x priority (což na ceně udělalo dost) vyšly na 5 264 Kč. Kupovala jsem 2 měsíce před Vánoci, později se daly letenky sehnat ještě levněji.

DOPRAVA PO OSTROVĚ

Půjčili jsme si auto přes WIBER – vyšel na nás Opel Mokka. Rezervovala jsem cca měsíc předem, 180 € bez depozitu, platba debetní kartou na místě při převzetí, plné pojištění. Převzetí auta s plnou nádrží, vrácení s plnou. Najeli jsme kolem 700 km.

Cena benzínu se pohybovala okolo 1,48 – 1,58 € / litr.

Náklady na auto na 7 dní vč. benzínu při obsazenosti 2 osobami 3 130 Kč / osoba.

UBYTOVÁNÍ

3x na punk v tisíc hvězdě: 1x v jeskyni, 1x na vyhlídce nad mořem, 1x na pláži v zátoce – cena 0 Kč, tisíce hvězd nad hlavami, zážitky a zkušenosti k nezaplacení.

2x v autě na parkovišti, z toho 1x na placeném v Lluc – cena 2 €.

a na závěr 2x noc pro 2 v hostelu Brisa v Port d’Alcúdia, pokoj s vlastní koupelnou – 2573 Kč včetně pobytové taxy 113 Kč placené na místě, rezervováno 2 měsíce předem přes Airbnb.

Mallorca přes Vánoce z Ostravy, s odletem z Vídně na 7 dní – letenka, ubytování v hostelu, pojištění, cesta z Ov do Vídně a zpět (Flixbus/ČD), zapůjčení auta a benzín – 9 325 Kč na osobu. Nezapočítávám osobní útratu, protože ta je vždycky individuální.

1. DEN – 20.12. 2023 OSTRAVA – VÍDEŇ – PALMA DE MALLORCA – PORTALS VELLS (Calvià)

Odjíždíme nočním Flixbusem (19.12. 2023 ve 23:20) z Ostravy ÚAN do Vídně na letiště, něco málo naspíme v busu i na letišti a chvilku nato si užívám let s krásným výhledem na vycházející slunce (já si to nenechám ujít, někdo jo). Přilétáme chvíli po 9 a jdeme najít místo, kde nás vyzvedne multivan a přesuneme se do půjčovny. Čekáme asi hodinu, protože se španělsky mluvící a rodinka Asiatů rozhodli za každou cenu protlačit a my se prostě nevlezli. Shuttle jezdí cca 15 minutový okruh a pokud se do multivanu nevlezete, čekáte na další jízdu. Auta mají zaparkovaná asi 5 minut od letiště na velkých parkovištích. Zde vyzvedáváme klíče, zaplatíme předem sjednanou částku, a vyrážíme vstříc Mallorce. První zastávka na kafe, něco k zakousnutí na hřejícím sluníčku, Decathlon a nákup základních potravin. Následně přejíždíme na pláž Cala Portals Vells, kde parkujeme auto a jdeme prozkoumat pobřeží. Procházíme jeskyně a kamenité cestičky až k zátoce, k majáku a staré věži na Cap de Cala Figuera. Zpátky k pláži a jeskyni s výhledem na zátoku to je necelé 4km, vracíme se ještě před setměním. Stmívá se kolem 6. K večeři si na vařiči ohříváme konzervu jako správní trampi a připíjíme si plechovkou piva Estrella na první dobrodružnou noc.

2. DEN – 21.12. 2023 ANDRATX – západní pobřeží a vyhlídky: Mirador Ricardo Roca, Cala d'Estellencs, Torre del Verger, Torre del puig de sa Moneda – VALLDEMOSSA

Když pominu to, jak se téměř neustálé sype písek ze stropu naší noclehárny, a to šikmé podloží, díky kterému se ve spacáku pomaličku sesouváme k okraji útesu, je to příjemné místo, skvěle chráněné před větrem. Ráno zkoumáme, kolik návštěvníků nás přišlo v noci a nad ránem zkontrolovat – soudě podle stop v písku kolem našich karimatek tu byla celkem párty. Náš apartmán se snídaní a mořem na dosah opouštíme loudavým tempem za svitu ranních paprsků. Po cestě narážíme na mladého dudka chocholatého, jak nebojácně cosi zobe v písku a pak mi těsně proletí nad hlavou. Setkání s neobvyklými ptačími druhy mě vždycky potěší. Dudka jsme poprvé viděli na Lanzarote a můj dětský sen se mi splnil i tady. Zastavujeme u obřích olivovníků v zahradním centru u cesty a pak míříme na západ. Kávu v kavárně s místními na náměstí v městečku Andratx, které se učím správně psát až po několikátém zadávání do navigace, nesmíme vynechat. Následuje přejezd na západní pobřeží a směrem na sever navštěvujeme vyhlídky Mirador Ricardo Roca, zátoku Cala d'Estellencs s kamenitou pláží a v době naší návštěvy s obřími vlnami. Cesta sem připomíná spíše trasu pro pěší nebo cyklo, je úzká, strmá a plná serpentin. Máme štěstí, že nikoho nemíjíme v protisměru. Pak zase stoupáme nahoru a ještě zastavujeme u pozůstatku jedné z mnoha strážních věží Torre del Verger, ze které je báječný výhled na západní útesy ostrova. Na další zastávce u Torre del puig de sa Moneda si vaříme kávu, vyhříváme se na prosincovém odpoledním sluníčku a se zvědavostí rozbalujeme španělské vánoční mandlové cukrovíčko - Polvorón, které jsme si koupili v supermarketu. Koukáme po okolí a přemýšlíme, kde dnes složíme hlavu. Ještě doma jsem si zaznačila v mapě místo pod tímto kopcem, které se mi zdálo snadno přístupné, a přesto dál od civilizace. Protože nás nic lepšího nenapadá, jdeme to omrknout a vypadá to parádně. Tentokrát otevřená vyhlídka nad mořem, s vyšší zídkou, pro případ větru, značka ideál.

Chceme ještě využít světla, tak jedeme do nedalekého městečka Valldemossa na procházku v romantických historických uličkách. Ulice Valldemossy máme takřka pro sebe, takže můžeme v klidu obhlížet minizahrádky v květináčích na zdech a vánoční výzdobu nad hlavami. Později se ochlazuje, začíná foukat studený vítr, a tak si před muzeem Chopina přestavuju, jaká asi musela být zima, kterou tu prožili s George Sandovou. Jestli byla tak příjemná, jako fičák, který prožijeme tu noc na vyhlídce, nedivím se, že se jim nechtělo dlouho zůstávat. V baru Orígens zaháníme hlad a zimu, užíváme si útulnou atmosféru ve společnosti majitelů a jejich kočky. Následně vyrážíme vstříc noční Mallorce a dalšímu noclehu pod hvězdami.

3. DEN – 22.12. 2023 SÓLLER - PORT DE SÓLLER – CAMPOS

Po víceméně probdělé noci (kdy jsem sledovala, jak se měsíc na obloze jen velmi líně přesouvá ze severu na jih, a ten šťastnější z nás uviděl padat několik hvězd), za neustálého burácení větru a šustění Tyveku, vyskakujeme za šera z teplého spacáku a zahříváme se ranní rozcvičkou. Zídka skvěle chrání před větrem spíše jen v bezvětří. Ale zkušenost dobrá.

Cestou k autu začíná svítat, a tak si ještě jednou vyběhnu Puig de sa Moneda, abych si vyfotila východ slunce. Plán dne je následující: Zaparkovat na neplaceném parkovišti u hřbitova ve městě Sollér, zajít na snídani, svézt se historickou tramvají a najít místo, kde se osprchujeme. Vše klape, podtrženo adrenalinem, který zažívám jakožto spolujezdec v našem půjčeném SUV v úzkých sollérských uličkách, které dají zabrat jak zkušenému řidiči, tak navigaci. Užíváme si atmosféru Solléru, do kterého prostupují první sluneční paprsky zpoza pohoří Traumuntana až kolem 10. hodiny. Snídáme ve Forn de Can Frau, v ulici, kterou projíždí tramvaj směrem k přístavu už od roku 1912 a konečně poctivě hledám, odkud se můžeme také svézt. Jízdenky se prodávají v budově u nádraží, ale mimo sezonu si jízdenku koupíte u průvodčího poté, co nastoupíte do tramvaje. Cena odpovídá turistické destinaci – 16€ za osobu na jeden směr. Do 20 minut se ocitáme u pláží v Port de Sollér, na dlouhé promenádě vedoucí až k majáku, ke kterému je bohužel omezen přístup, takže se spokojíme s výhledem u muzea de la Mar. Vracíme se na pláž načerpat potěšení ze sluníčka a místních chuťovek – kupujeme Ensaimadu – kynutý zavinutý koláč s cukrem a Cavu – tradiční španělské šumivé víno a užíváme si pohodu na pláži. Dáváme přednost leháru a upouštíme od varianty, že dojdeme zpět do Solléru pěšky. Jako správní turisté opět využíváme tramvaj, ať stihneme projít uličky Solléru za světla. Trochu mě to štve, je to dost peněz a vzdalujeme se od původního lowcost plánu. Bohužel je čas a hlavně denní světlo v tomto období neúprosné – zhruba 9 a půl hodiny z celého dne. Po večeři sedáme do auta a míříme přes ostrov na jihovýchod do města Campos. Cestou hledáme místo, kde bychom mohli přespat, nacházíme vyhlídku, na které už někdo parkuje, nebo údolí potoka, kde je už nyní, krátce po setmění, pořádný chlad. Vhodné místo ke spaní se takhle za tmy hledá těžko. Zdánlivě opuštěné, skryté místo až tak opuštěné být nemusí. Jedeme na bazén, kde se konečně osprchujeme, protáhneme svaly a v krajním případě přespíme na parkovišti u sportoviště. Parkoviště je na okraji města, neměl by nás budit ruch ani světla z ulice. Na bazéně nás čekal nejeden vtipný zážitek. Na dveřích do šaten s jistotou hledám nápis mujeres, ale čtu jen vestuaris noies a vestuaris dones - jsem zaskočená a po chvilce zmatku tipuju a odhodlávám se zmáčkout kliku - uf, dámské šatny. Samozřejmě jsme neměli sportovní plavecký outfit (rozuměj plavky v celku/slipy a plaveckou čepici). Já klasické bikiny a Kuba výrazně růžové bermudy, které si podle mě ani nehodlal na Mallorce obléct. Naštěstí nás z bazénu nevyhodili, čepice nám půjčili (Kuba nafasoval dětskou s motivy planet a vesmírných raket :) ) a mladou plavčici jsme pěkně pobavili našim ko(s)mickým vzezřením. Ve sprše si pak se mnou chtěla popovídat jedna paní a když jsem zjistila, že nemluví anglicky, zkusila jsem využít svou velkolepou znalost španělštiny a říct: Lo siento, yo no hablo español a bylo po rozhovoru (který stejně nejspíš chtěla vést v katalánštině).

Po bazéně, příjemně unaveni, ještě zvládáme procházku večerním městem Campos a prohlížíme si vánoční výzdobu. Kolem 23 hod. se vracíme k autu a usínáme na předních sedačkách.

(...pokračování v 2. části...)